© Nadace pro děti. Tel. 352 600 550. Sídlo: Kostelní B?íza 20, 35761 Březová u Sokolova. Více informací • S
Následující text byl napsán v roce 2017. S radostí můžeme konstatovat, že popisovaný stav drobných staveb není již zcela aktuální. Opravena je kaple Sv. Kříže, byl nahrazen Novomlýnský kříž a bylo upraveno okolí smírčího kříže na cestě do Rudolce.
Venkovský prostor byl odpradávna doplňován a zdoben drobnou sakrální architekturou ve formě božích muk, mariánských sloupů, morových sloupů, kaplí, kapliček, svatých obrázků, soch svatých, zvoniček, křížů nebo křížků. Obyvatelům ale i pocestným sloužila k zastavení, rozjímání, plnila také úlohu jakési paměti krajiny zvláště tam, kde bylo umístění kříže, božích muk nebo jiného prvku spojeno s určitou událostí nebo jevem. Významnou úlohu plnily tyto architektonické prvky jako orientační body v terénu. Právě mapové podklady Obr.1 dávají možnost porovnávat rozsah a postupnou změnu v jejich umístění. Krajina v okolí Kostelní Břízy, po generace doplňovaná mnohými ze zmíněných drobných staveb, vypovídala o kultuře obyvatel a jejich vztahu k historii i ke krajině, ve které žili i pracovali.
Nejstaršími kamennými architektonickými prvky, které lze v bývalé farnosti Kostelní Břízy nalézt, jsou smírčí kříže.
První, přenesen z původního místa do soukromé zahrady v Kostelní Bříze Obr. 2, druhý, umístěn na původním místě na staré cestě z Kostelní Břízy do Rudolce po levé straně silnice Obr. 3, třetí v blízkosti bývalé osady Studánka a čtvrtý mezi Kostelní Břízou a Studánkou. Stáří ani důvody pro umístění smírčích křížů nejsou dnes již známy. Pouze u studáneckého přetrvává legenda:
Od kostelobřízské pily směrem vzhůru podél Libavy, kolem ruiny staré pily se přijde na Ovčáckou louku. Tam se před dávnými roky událo následující: Ovčák z Arnoltova pásl se svým zuřivým psem velké stádo ovcí na louce u Velké Libavy. Nebral to často příliš přesně a hnal stádo přes potok na louku jednoho sedláka ze Studánky. Sedlák na to přišel, hroze a nadávaje vykazoval ovčáka ze své půdy. Ovčák si ale nedal říci a pásl dál na studánské louce. Sedlák se pokaždé musel se vztekem vrátit domů s nepořízenou, protože ovčák na něj vždy poštval svého zuřivého psa. Tu dostal sedlák ďábelský nápad. Vzal pytel, strčil do něj kočku a vydal se na louku, kde ovčák přes zákaz opět pásl. Při pokusu vyhnat stádo došlo k hádce a jako vždy ovčák poštval na sedláka psa. Ten ale vypustil z pytle kočku a pes se za ní okamžitě pustil a oba zmizeli v blízkém lese. V lítém souboji, který se rozpoutal, sedlák ovčáka holí ubil k smrti. Od té doby stál na vodním náhonu pily žulový smírčí kříž s vytesanou ovčáckou holí a název Ovčácká louka upomíná na tuto neblahou událost Obr.4.
Podstatně mladší jsou další architektonické prvky, které byly nebo ještě jsou umístěny v Kostelní Bříze a jejím okolí.
V bezprostřední blízkosti kostela sv. Petra a Pavla v Kostelní Bříze musíme zmínit sochu sv. Jana Nepomuckého Obr.5, která byla umístěna na podstavci mezi vstup do sakristie a jižní portálový vstup do lodi kostela. Není známo, kde se dnes socha nachází a zda se vůbec zachovala. Na jejím původním místě zůstal jen podstavec.
Na severní straně kostela uprostřed hřbitova je umístěn litinový kříž s ukřižovaným Kristem Obr.6, jehož vztyčení můžeme datovat pouze přibližně mezi léta 1824 a 1836. To je do období výstavby hřbitovní zdi. Jedná se o cca 2,5 m vysoký litinový kříž s Kristem na stupňovitém žulovém podstavci. Prostý železný kříž s původně pozlaceným tělem Krista a štítkem s nápisem INRI je jediným pozůstatkem z poměrně rozsáhlého kostelního hřbitova. Náhrobky byly v minulosti ze hřbitova odstraněny a nasypány na okraj lesa nedaleko Kostelní Břízy.
Severozápadně od kostela se nachází barokní špitální kaple Sv. Kříže Obr 7. Kaple byla postavena v první polovině osmnáctého století. Přesnější údaje nejsou známy. Kaple sloužila ke konání bohoslužeb pro místní špitál založený v roce 1729. Svou funkci sehrála i počátkem 19. století, kdy při znovuvýstavbě kostela sv. Petra a Pavla plnila funkci náhradního prostoru pro konání církevních obřadů až do roku 1805, kdy byl kostel znovu vysvěcen. Dnes je kaple ruinou. Stav lze pozorovat na obrázcích Obr. 7 rok 1945, Obr. 7a rok 1991, Obr. 7 b rok 2015.
Boží muka na návsi ve stromořadí javorů pochází z roku 1895 Obr.8. Sedící panenka Marie, jíž na kolenou stojí malý Ježíšek, je napodobeninou panenky Marie z poutního kostela Chlumu sv. Máří. Boží muka na návsi byla postavena na místě původního sloupku, který je zakreslen již v mapách stabilního katastru z roku 1841 ale i v mapách II. Vojenského mapování z roku 1807 – 1813 Pro tato Boží muka byl také používán místní název Felsenmarterl podle jména majitelů hostince v bezprostředním sousedství.
Po pravé straně cesty, vycházející z Kostelní Břízy ve směru na Kamenici, se nacházel kříž. Jeho podoba se nedochovala. Na místě zůstal jen kamenný podstavec Obr.9. Nic bližšího o tomto křížku není známo. Na starších mapách je zakreslen kříž na cestě do Kamenice blíže k vesnici a na levé straně na farním pozemku. Také jeho podoba není známa.
Na jižní straně silnice procházející podél zámeckého parku směrem na Arnoltov stál sloup s vyobrazením svatých Pavla a Jana. Sloup zdobil obraz obou světců malovaný svobodným pánem Viktorem Brand-Kopalem, majitelem zámku v Kostelní Bříze. Nápis v německém jazyce „Před bleskem a nečasem ochraňuj nás o pane“, doplňoval tento sloup s takzvanými světci “odpovědnými“ za počasí (Wetterheiligen).
Cestou k Bystřině na vyvýšenině nad vesnicí, odkud byl výhled i na Chlum sv. Máří, stála boží muka, jimž se říkalo Bílá Marta. Boží muka byla bíle natřena a Madona s děťátkem, opět připomínající Marii s Ježíškem z poutního kostela Chlumu sv. Máří, byla umístěna v zasklené nice Obr.10. Na patě sloupku bylo vytesáno vročení 1774. Tato boží muka jsou spojena s následující pověstí:
V roce 1746 podnikla sedlácká rodina z Lazů pouť na Chlum Sv. Máří a vzali sebou na jeho úpěnlivé prosby i svého desetiletého, úplně slepého syna. Když se poutníci dostali nad Kostelní Břízu do míst, odkud je již výhled na kostel v Chlumu Svaté Máří, ukázal slepý chlapec nataženou rukou směrem ke kostelu a zeptal se, zda je to již chlumský kostel Matky Boží? Najednou prozřel a tak to již zůstalo po celou následující dobu. Šťastní rodiče dokončili zbožně svou pouť a nechali z vděčnosti postavit pamětní sloup na tom místě, kde se událo zázračné uzdravení jejich dítěte.
Směrem z Kostelní Břízy na Rudolec, po pravé straně silnice pod tehdejším hřištěm (dnešní parkoviště), stála další boží muka. Podle jména vlastníka pozemku se jim říkalo Zeissova (Zeissmarterl). K těmto se opět váže legenda:
V Kostelní Bříze nebylo dostatek práce k obživě a tak chodili mnozí muži z Kostelní Břízy a okolí za prací do dolů v Dolním Rychnově nebo Bukovanech. Po cestě domů do Kostelní Břízy procházeli přes les a paseky, kde se říkalo, že straší hejkalové. Proto někteří muži na cestě domů zažertovali a několikrát zavolali Hej – Hej – Hej. Tu najednou skočilo něco na záda jednomu z nich a pořádně se do jeho zad zadráplo. Ostatní muži ze strachu vzali raději nohy na ramena. Muž se doplahočil na kraj Kostelní Břízy kde omdlel. Zavolaný lékař zjistil, že zraněný má na ramenou šest děr a v těle skoro žádnou krev. Brzy nato muž také zemřel. Na tom místě, kde se to stalo, byla postavena boží muka a nikdo si již nedovolil vyslovit nahlas slovo Hejkal. Malé děti se pak bály i při pouhém procházení kolem těchto božích muk.
Ve směru k Rudolci na staré cestě po levé straně stál kříž s ukřižovaným Kristem na kamenném podstavci, na němž je vytesán letopočet 1852. Jde pravděpodobně o kříž nahrazující hraniční kámen katastrů Kostelní Bříza a Rudolec. Dnes se dochoval jen kamenný podstavec Obr. 11.
Boží muka stála také mezi poli u rybníčka pod hřbitovem po levé straně silnice ve směru na Rudolec Obr.12. Bohužel o těchto božích mukách se nepodařilo zjistit nic bližšího. Jen snad, že jejich stáří bylo značné, protože byla zanesena již v mapě stabilního katastru pořízené v roce 1842. Podobu těchto božích muk můžeme odhadnout z kresby Karla Wintera, posledního německého učitele v Kostelní Bříze, na které je zachyceno pole pod kostelem. V pravém dolním rohu kresby jsou Boží muka částečně zakreslena. Boží muka jsou také na kresleném obrázku ilustrující velikonoční modlitbu koledníků Obr.12a.
Litinový kříž s umučeným Kristem a štítkem s nápisem INRI, s vročením 1880 na litinové desce umístěné na kamenném podstavci, stál na levé straně cesty z Kostelní Břízy do Arnoltova na rozcestí Kostelní Bříza, Arnoltov, Wöhr. Byl nazýván Novomlýnský (Neumühlkreuz) nebo také vysoký (hohes Kreuz) Obr.13. Litinový kříž nahradil původní kříž, který je zanesen již v mapě I. vojenského mapování, ale i v mapě stabilního katastru na stejném místě. Dnes zbyl jen vyvrácený kamenný podstavec s poškozenou litinovou deskou Obr.14.
Vysoký dřevěný kříž s ukřižovaným Kristem stál také na levé straně silnice z Kostelní Břízy do Arnoltova na odbočce k takzvané horní vsi. Byl nazývám Pitscherův kříž podle Pitscherova statku, ke kterému vedla cesta.
Boží muka stála také nedaleko Nového mlýna u Velké Libavy. O těchto není opět nic bližšího známo.
Ve směru od zámku na Arnoltov a Spiegel ve styku spodní a horní cesty na levé straně stála boží muka s vyobrazením svatého Antonína. Zachoval se pouze pomístní název „Antonius Bildstock“. Jak byla drobná sakrální architektura používána k běžné orientaci při popisu událostí, o tom vypovídá výňatek z dopisu majitele panství Kostelní Bříza, svobodného pána Viktora von Brand Kopala své švagrové Marii (Maisy) Brand Kopalové do vídeňského Hoffburgu z roku 1935: „Ukradli mi mou krásnou hůl, kterou jsem si při střelbě na bažanty u svatého Antoníčka schoval za dubem. Když jsem si za dvě hodiny pro ni přišel, byla pryč“.
Dnešní stav drobné církevní architektury, v okolí Kostelní Břízy odráží přervaný vztah obyvatel ke krajině, historii i památkám. Předpoklad, že zničení všeho, co může připomínat původní obyvatele kraje, jejich kulturu a historii prospěje nově se tvořícímu osídlení, byl od počátku zcela chybný. Naopak, jen znovunalezení sounáležitosti s kulturní krajinou, její historií i památkami může vést k úspěšnému rozvoji sídel, jakým je například právě Kostelní Bříza. Snaha o nápravu tu však je.
